Pastýřský list ke Dni prarodičů a seniorů zdůrazňuje význam starší generace

V neděli 27. července 2025 byl při mších ve všech farnostech čten pastýřský list českých a moravských biskupů k příležitosti Světového dne prarodičů a seniorů. Tento den se letos slaví už popáté a jeho mottem je biblický verš „Blaze tomu, kdo neztratil naději“ (Sir 14,2).

 

PASTÝŘSKÝ LIST KE SVĚTOVÉMU DNI PRARODIČŮ A SENIORŮ

(přečtěte při bohoslužbách v neděli 27. července)

Milé sestry a bratři,

dnes už popáté prožíváme den prarodičů a seniorů. Papež František určil pro tento

den citát z knihy Sirachovcovy (14,2): “Blaze tomu, kdo neztratil naději”. Nemělo by nás

to překvapit, protože celý Svatý rok prožíváme jako poutníci naděje. Svatý otec nás

vybízí, abychom se zamýšleli nad tím, jak se přítomnost prarodičů a seniorů může stát

znamením naděje v každé rodině i církevním společenství. Jaká k tomu vede cesta, když

se dnes se starší generací mnohokrát nepočítá?

V prvním čtení jsme slyšeli úryvek z rozhovoru mezi Abrahámem

a Hospodinem, který předcházel zničení měst Sodoma a Gomora. Tato města ztratila

naději, protože hřích jejich obyvatel byl velmi těžký, zaměnili pravé hodnoty za falešné.

Zkušenost prarodičů a seniorský věk má velké poslání: poukazovat a předávat mladší

generaci skutečné hodnoty života. Není to lehký úkol, když si uvědomíme, jaká představa

o hodnotném životě převládá – bývá spojen s kultem věčného mládí a co nejvyšších

výkonů. Pokud by tuto představu sdílela i starší generace křesťanů, pak by byly hodnoty

života zamlženy. Jak by se pak vyrovnával člověk v seniorském věku s ubývajícími silami,

opakovanými zprávami o odchodu známých a přátel, jak by překonával vracející se pocit

zbytečnosti a osamocenosti, který plyne z rychlého tempa a stylu okolního světa? Kdo

staví svůj život na křesťanských hodnotách, neztratí naději.

V dnešním evangeliu jsme slyšeli důležité slovo o naději. Učedníci vnímali, že zdrojem

Ježíšovy naděje je právě modlitba. Proto mu jeden z jeho učedníků řekl: Pane, nauč nás

modlit se, jako i Jan naučil své učedníky. Poté, co Ježíš pronesl modlitbu Otčenáš,

vypravuje příběh o tom, jak jeden člověk pomohl svému „neodbytnému“ příteli. Tento

příběh je velkým svědectvím o řešení nesnadných situací. Kolik podobných příběhů

o životních situacích můžete vy, prarodiče a senioři, vypravovat svým dětem a vnukům?

Prosím hledejte způsob, jak jim tuto zkušenost víry předat! A vy synové a dcery, vnuci

a vnučky, vytvořte si prostor pro naslouchání svým rodičům a prarodičům. Zcela jistě

uslyšíte, že i oni procházeli zkouškami a nejistotami, nevěděli, jak řešit různé situace, ale

nezoufali, protože mohli svůj život prožívat s oporou, kterou dává Bůh. A tak uprostřed

svých životů neztráceli naději, ale naopak v ní rostli. V evangeliu nám zazněla známá

slova: Proste a dostanete, hledejte a naleznete, tlučte a otevře se vám. Tato slova

nesvědčí jen o lidské píli a vytrvalosti, ale na prvním místě o tom, že můžeme s důvěrou

přistupovat k Bohu jako k Otci.

Zakladatelka a prezidentka katolické asociace prarodičů Catherine Wiley jednou řekla:

“Dnešní svět není ani horší ani lepší, než byl ten náš. Je úplně jiný. Našim úkolem je,

abychom v něm žili s našimi dětmi a svým postojem v každodenních situacích svědčili

o naší víře.”

V bule k Jubilejnímu roku píše papež František, že naděje se rodí z lásky.

Rozhodněme se, že v tomto dni prarodičů a seniorů si navzájem projevíme lásku, která

i nám přinese naději, která neklame. Děkujeme Vám za tento postoj.

Ve spojení v modlitbě a s požehnáním

Vaši čeští a moravští biskupové

Použitá titulní fotografie: web Človek a víra