Ohlédnutí za pietní vzpomínkou na oběti komunismu

Připomínka 76 let od komunistického převratu

„V těchto dnech si připomínáme to nejhorší období našich novodobých dějin, když si odmyslíme řádění nacistů za 2. světové války. Sedmdesát šest let od únorového komunistického převratu a 79 let od skončení 2. světové války hrozí od Východu ta 3. světová, a to jenom díky tomu, že se většina lidí k existenci a narůstání zla staví apaticky.“

Takto zahájil pan Breník své vyprávění u příležitosti pietního shromáždění, pořádaného MO KDU-ČSL, farností římskokatolickou v Krnově a s podporou Sdružení volyňských Čechů na Krnovsku, dne 28. února 2024.

On i jeho paní pak vzpomínali na kruté chvíle prožité s komunistickou mocí, kdy nebylo nikoho, kdo by se pronásledovaných zastal. Otec paní Breníkové, Oldřich Korpas byl za 2. sv. války  napojený na partyzánskou skupinu Lenka na Vysočině. Po válce se aktivně zapojil do Československé strany lidové a do tělovýchovné organizace Orla. V roce 1948 odmítl vstoupit do komunistické strany. Přišel kvůli tomu o práci a byt. Kvůli svému kádrovému profilu nemohl sehnat zaměstnání. Nakonec se mu poštěstilo – ostravské Urxovy závody sháněly schopného technika pro výstavbu destilačních baterií. A tehdy rodina dostala i nový byt. V říjnu 1954 se provoz destilace rozjel naostro. Ale dva měsíce nato jej zatkla Státní bezpečnost a Oldřich byl ve veřejném procesu odsouzen k deseti letům odnětí svobody.

V roce 1960 jej propustili na amnestii. O rok později jej za údajné porušení ochranného dohledu odsoudili znovu, tentokrát k sedmi letům žaláře. Rodina se během otcova věznění ocitla na hranici chudoby. Děti byli terčem posměšků spolužáků a slovních útoků většiny těch, kdo je znali, včetně dospělých.

Pan Breník při té příležitosti připomněl text z bible o tom, že  „…panovníci tvrdě vládnou nad národy a dávají jim cítit svou moc. Mezi vámi však ať tomu tak není. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem. Vždyť ani Ježíš nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život za všechny…“ Je proto důležité, co nosíme ve svém srdci. Zda mír nebo válku. Sloužit může jen ten, kdo ve svém srdci nosí lásku a  jen ona může uzdravit svět. Citát z dalšího textu hovořil o tom, jak nepřátelé Jeremiášovi osnovali jeho zabití.

Pietní setkání včetně přednášek pozvaných hostů, manželů Breníkových i Dr. Jana Larische ve zcela zaplněném sále farního klubu v Krnově se setkaly s velkým pochopením a pozitivním ohlasem u přítomných posluchačů..

ThDr. Jan Larisch představil svou novou knihu o mučedníku komunismu salvatoriánu P. Albínu Kvitovi, původem od Nového Jičína. Jako řeholní kněz byl začleněn do salvatoriánské komunity v Brně-Husovicích.  Po válce se věnoval organizaci Orel, byl členem Československé strany lidové, procoval i v místní samosprávě. V dubnu 1950 byly mužské kláštery komunistickou StB likvidovány a P. Albín byl internován jako zvlášť nebezpečný  v internačním táboře v Želivu.

V roce 1955 byl propuštěn. Pro své kontakty s bývalými kolegy a tajnou pastorační činnost s mládeží byl 27. června 1961 zatčen a uvězněn v Ostravě. Spolu s dalšími členy salvatoriánského řádu byl obviněn z trestného činu podvracení republiky a velezrady.  Již v srpnu téhož roku těžce onemocněl a 10. září 1961 zemřel.

 

Mgr. Ludmila Čajanová