Benefice se vydařila a vynesla 30 tisíc Kč. Ohlédnutí za koncertem

Benefiční koncert Vídeňské nokturno se uskutečnil 15. dubna v Koncertní síni sv. Ducha. Skladby Josefa Haydna či W. A. Mozarta provedl Krnovský chrámový sbor se svými hosty pod vedením Václava Mičky za velmi citlivého doprovodu varhaníka Jakuba Osadníka. Ludmila Boková mladší hrála na flétnu, Lenka Honková a Julie Boková na housle, Jakub Macháček na violu, Jan Zlámal na violoncello a Ludmila Boková na klavír. 

„U zpívaných skladeb jsem hodnotila především čistotu zpěvu. Je obdivuhodné, že se sejde tolik dobrých muzikantů i k provedení náročných skladeb a kolik rodin se na interpretaci podílí. Oceňuji výkony všech instrumentalistů. Koncert se mi velmi líbil. Splnil svůj účel výběrem fantastické částky,“ řekla krnovská sbormistryně Zdeňka Odstrčilová. 

„Nabili jste mě na půl roku dopředu,“ vyjádřila se jedna z posluchaček. „Benefiční koncert byl velmi vydařený a moc se mi líbil,“ doplnila pedagožka a hudebnice Jiřina Fulneková a dodala: „A nejen mně, ale všem, se kterými jsem mluvila. Byl kvalitní po dramaturgické i interpretační stránce.“ 

Vybraná částka byla vyšší, než bylo na závěr oznámeno, a celkem činí 30 000 korun, protože ještě po koncertě přicházeli lidé s dalšími příspěvky. Je proto třeba všem dárcům ještě jednou velmi srdečně poděkovat. Peníze poputují na pomoc potřebným ve válkou sužované Ukrajině. 

V pořadí již sedmnáctý benefiční koncert pořádala Římskokatolická farnost v Krnově ve spolupráci s MO KDU-ČSL a s podporou města Krnova. 

Text: Květoslava Kukelková
Foto: Aleš Repka / web clovekavira.cz

Historie benefičních koncertů

Od roku 2006 se jedná už o sedmnáctou benefici, kdy posluchači přispívají potřebným na Ukrajině mimo oficiální instituce právě díky Krnovskému chrámovému sboru a za účasti dalších vystupujících hostů pod vedením Václava Mičky. Ti všichni koncert připravují ve volném čase bez nároku na odměnu a dosud se jim podařilo vybrat přes 200 tisíc korun. Část z výtěžku byla směřována do partnerského města Nadvirna prostřednictvím Střediska humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Diecézní charity Ostravsko-Opavské, převážně však slouží k podpoře charitativní činnosti misionáře P. Petra Krenického.

Ten po vypuknutí války odešel z Tjačiva v Zakarpatí o dva tisíce kilometrů dál do Melitopolu v Záporožské oblasti, kde organizoval pomoc pro seniory, nemocné děti a sirotky, lidi postižené válkou, raněné a trpící.

V dubnu 2022 bylo toto město obsazeno ruskými vojáky, Petr Krenický však navzdory obtížím pokračoval v pomoci potřebným až do svého zatčení. „Je to tam mnohem horší než v naší zemi v 50. letech. Už delší dobu jsem pociťoval zvýšený zájem tajné ruské policie. Několikrát prohledávali náš kostel i faru…“ sdělil v telefonátu s P. Petrem Karasem.

Na konci listopadu si pro něj přišli ruští vojáci, zatkli ho, spoutali a bili. Na hlavu mu nasadili pytel, který uvolnili, až když se začal dusit. Poté ho vysadili asi osm kilometrů od současné hranice mezi ruskými a ukrajinskými silami s tím, ať si jde, že ho stejně někdo cestou zastřelí. Za hranicí naštěstí potkal člověka, který ho zachránil.

O situaci ve městě pak Petr Krenický řekl: „Je to skutečná diktatura strachu, ale ještě mnohem horší, než za komunismu v naší zemi. Většina vojáků v Melitopolu jsou žoldnéři z nejchudších oblastí Ruska. Kradou auta, nábytek i všechno možné domácí vybavení. Častá jsou znásilnění a vraždy civilistů.“

Zároveň upozornil, že ruská propaganda je velmi účinná a ovlivňuje množství lidí po celé Evropě. „A to tak šikovně, že si to lidé ani neuvědomují. Jsou na tom podobně jako Adam s Evou, kteří naletěli hadovi a jeho našeptávání,“ dodal Petr Krenický, který nyní působí v zakarpatské horské vesnici Hanyči.

O misionáři P. Peteru Krenickém jsme informovali také v tomto příspěvku, více ZDE.